Kdo jsme Aktuality Akce Ke stažení Modlitby Odkazy Kontakty


Vojenská pouť do Lurd


Co?

Cílem této vojenské pouti je umožnění setkání vojáků zúčastněných armád s důrazem na modlitbu za mír. Akce má prestižní a výběrový charakter a naši vojáci se jí účastní od roku 1992. (převzato z army.cz)

Kde?

Lurdy, Francie

Slavné poutní místo Lurdy (francouzsky Lourdes) leží 40 km jihovýchodně od města Pau na úpatí Centrálních Pyrenejí. Samotné Lurdy nemají víc než 18 tisíc obyvatel, avšak počet každoročně přijíždějících věřících, kteří se účastní náboženských programů, dosahuje několika miliónů. Nad jeskyní Masabielle najdete novogotickou baziliku Neposkvrněného početí z roku 1876 a před ní Růžencovou baziliku z roku 1889, postavenou v románsko-byzantském slohu. V podzemí vedle kolonády je zbudovaná bazilika Pia X. z roku 1958 - jedna z největších staveb tohoto druhu na světě.

Kdy?

Obvykle květen, více informací na www.army.cz.

Jak často?

Ročně

Kdo akci organizuje?

Duchovní služba AČR ve spolupráci s Vojenskými lázeňskými a rekreačními zařízeními.

Zpět

Osobní postřehy účastníků

Ve dnech 16. - 18. května 2003 se uskutečnila 45. vojenská pouť do Lurd. (Tato tradice vznikla po 2. světové válce, kdy se Němci a Francouzi začali scházet na tomto poutním místě, aby se společně modlili za celosvětový mír.)

Pouť se konala pod vedením hlavního kaplana Duchovní služby armády ČR Tomáše Holuba.

Vše začalo již ve čtvrtek 15. 5. v 18:00 slavnostní mší svatou ve vojenském kostele Karla Boromejského v Praze na Hradčanech, kterou sloužil generální vikář Pražské diecéze otec Michal Slavík společně se všemi vojenskými kaplany, kteří putovali do Lurd - tj.: Tomášem Holubem, Josefem Konečným, Tomášem Hoffmanem a Martinem Vařekou.

Po mši svaté jsme se všichni společně pomodlili modlitbu Za mír a Za oběti válek a konfliktů na celém světě.

Samotná pouť začala v pátek ráno na letišti v Praze - Ruzyni, odkud jsme přesně v 8:00 odlétali vojenským speciálem do Tarbes ve Francii a dále pak jeli autobusem až do samotných Lurd, které leží na úpatí Pyrenejí v JZ části Francie. Ještě před odletem se s námi přivítal hlavní kaplan AČR Tomáš Holub. Po příjezdu do Lurd jsme se ubytovali ve stanovém táboře a byli jsme pozváni na zahájení pouti, ale poněvadž do večera bylo ještě mnoho času, využili jsme jej k prohlídce města, především basilik - Růžencové, Neposkvrněného početí, sv. Bernardety a Massabielské jeskyně, kde se Bernardetě Sourbirous v roce 1858 zjevila Panna Maria.

V 18:30 jsme na modlitebním "prostranství" ve stanovém táboře zahájili naši vojenskou pouť krátkým přivítáním a modlitbou společně s francouzským vojenským biskupem a vojenskými kaplany jednotlivých zemí - Francie, Itálie, Maďarska, Litvy, Polska, Ukrajiny, Slovenska, České republiky, jednotek KFOR a dalších. Dále následovalo Mezinárodní zahájení pouti v podzemní basilice Pia X, kde se sešlo více jak 27tísíc vojáků z celého světa. K výše jmenovaným přibyli například vojáci z Argentiny, Konga, USA či Indie.

Na začátku slavnostního ceremoniálu napochodovali praporečníci s vlajkami jednotlivých zemí, přičemž každá země při příchodu své vlajky dala o sobě vědět mohutným pokřikem. Poté nás přivítal hlavní vojenský biskup a začala přehlídka vojenských kapel jednotlivých zemí. Každá země přišla se svou specifickou hudbou. Mně se nejvíce líbila italská kapela, které za plného běhu okolo hlavního pódia hrála na trubky a pozouny svůj národní pochod. Byla to obdivuhodná ukázka hudebního umění. Přitom všem jsme mohli sledovat pestrost a různorodost uniforem, z nichž některé byly opravdu nádherné - například litevské či francouzské. Na závěr ceremoniálu byla výstava Nejsvětější svátosti a slavnostní požehnání. Pak byl ještě čas na soukromou modlitbu buď v jedné z basilik, nebo přímo u Massabielské jeskyně.

Další poutní den jsme zahájili společnou modlitbou v táboře pod vedením Tomáše Hoffmanna a pak jsme již pospíchali do města, do kaple Jana Maria Vianey, na českou mši svatou, kterou sloužil hlavní kaplan Tomáš Holub a v kázání mluvil o roli křesťanů v armádě a o tom, jak je důležité prosazovat křesťanské ideály i v tomto prostředí.

Odpoledne nás čekalo setkání s náměstkyní ministra obrany paní Přibylovou, která se za námi přijela podívat do stanového tábora. Poté byla pro nás všechny připravena česká křížová cesta, která se mně osobně velice líbila, protože byla zaměřena na věřící v armádě, ale myslím si, že určitě oslovila i nevěřícího člověka.

Zastavení křížové cesty jsou vyhotovena v životní velikosti a jsou opravdu krásná a oslovující. Večer byl na programu Průvod světla, který začal okolo deváté na shromaždišti na okraji města. Zahájil ho místní biskup - modlitbou a zažehnutím paškálu - světla, které pak poslal všem poutníkům a za zpěvu "Ave, Ave, Ave Maria…" jsme vyrazili na pouť městem až k samotné basilice Neposkvrněného početí. Během cesty se neustále zpívalo "Ave, Ave, ..." a jednotlivé sloky písně zpíval každý národ ve své mateřštině. Byl to krásný zážitek obrovského společenství věřících kteří se modlili k Panně Marii! Průvod končil u basiliky, kde jsme dostali požehnání a kde znělo jednohlasné Ave. Většina poutníků pak ještě pospíchala do jeskyně, aby se zde na závěr dne alespoň krátce pomodlila.

V neděli ráno pak v 10:00 byla závěrečná mezinárodní bohoslužba, kterou sloužil vojenský biskup společně s asi 100 kněžími - kaplany a které se v basilice účastnili vojáci všech zemí.

Byl to nevšední zážitek, prožít společenství s Bohem a zároveň s vojáky ze všech národů. Protože to byl poslední den naší pouti v Lurdech, byl odpoledne volný program a každý měl čas na prohlídku města, modlitbu, rozhovor s novými přáteli nebo koupel v Lurdské léčivé vodě.

Domů jsme odlétali ve 20:00 vojenským speciálem z Tarbes a během letu jsme mohli sledovat západ slunce nad vrcholky Alp. Vojenská pouť do Lurd byla pro mě velkým a nevšedním zážitkem. Moc se mi v Lurdech líbilo, především proto, že jsem byl na pouti. Byl to pro mě krásný zážitek a nová zkušenost, ať už vzpomínám na českou mši, českou křížovou cestu, stanový tábor či mezinárodní mši svatou.

Pavel Jáger

Zpět