Co nás čekalo

Hned v úvodu si dovolím jeden klasický citát: „Nejde – li hora k Mohammedovi, musí Mohammed k hoře“. Ne, tímto opravdu nikoho nelákám na stranu muslimů ani neohlašuji přednášku na další setkání zhruba za rok ve Ždírci. Do dnešní doby se mi podařilo informovat vás o různých setkáních či konferencích blízko nebo i dál za našimi hranicemi. Zatím se možná někteří ještě obávají cizího prostředí nebo snad jazykových bariér, takže tyto nabídky nebyly zrovna v hojném počtu využívány. Popravdě, nebyly využívány vůbec.

Ale to se teď může změnit. Je mi potěšením oznámit, že jedna nadmíru skvělá akce se bude konat přímo tady, v srdci matičky ... Brna. Tak, Pražáci zase konečně trochu ostrouhali :-) Ale abych byl trochu vážný – jedná se o konferenci o Bibli, která se bude konat v únoru roku 2003. Přesné téma asi ještě není známo, ale existuje spousta věcí, které jasné jsou. Sám považuji tuto akci za mimořádnou z mnoha důvodů. Tady jsou některé z nich:

• Bude přednášet excelentní řečník, pan Carl E. Armerding. Raději se nepokouším vyjmenovat, čeho všeho je doktor a opravdový znalec. Čekací doby na něj (když ho chcete získat pro svou akci) se v limitě blíží nekonečnu :-)
• V rámci tak specifického prostředí jako je armáda a křesťané v jejím nitru by to byla teprve druhá akce tohoto druhu. První akcí rozumím konferenci o etice v Kroměříži, kde někteří z vás byli. Nemusíte dlouho hádat, abyste přišli na to, že po této konferenci prakticky vznikly první a formální základy dnešní AKA! A co by mohla znamenat tato konference, ví jen náš Pán!
• Určitě to může být také velké povzbuzení pro AKA a pro KVŽ (Křesťanské vyučování a život – misijní organizace zaměřující se především na práci mezi studenty - mí velmi dobří přátelé). V „neposlední“ řadě pro každého účastníka, který přijede.
• Je to mimořádná šance potkat nové a zajímavé lidi, vyměňovat si vzájemné zkušenosti a vůbec. Očekává se účast asi 15 – 20 zahraničních účastníků, většinou vojáků a důstojníků, po jednom či dvou z převážně evropských zemí. Asi bude vyhrazen čas pro prezentaci jednotlivých zúčastněných zemí.
• Tato konference bude zajímavá i díky možnosti pozvat některé věřící studenty z VA Brno (případně další lidi), kteří o AKA ještě neslyšeli, ale také ty studenty, kteří Boha vůbec neznají. Abych snad neodradil některé z vás, kteří si teď říkáte „žádnou evangelizační akci nemám za potřebí ...“, opravdu se nebude jednat o žádnou „evangelizační“ akci. Konference je určená primárně pro vojáky křesťany, nicméně, co je na evangeliu hezké je, že to není žádné tajné učení.
• Bude to blízko a bude to „tschesky“!

• Pocta – nevím jak ostatní, ale považuji organizování podobné konference za jistý druh pocty. Především proto, že je to naše první podobná akce a hlavní podpůrná organizace ACCTS musela tak trochu riskovat v tom, jestli tuto výzvu zvládneme. Zvládli jsme to ale na jedničku.
• Mezinárodní rozměr – to, že se mnohé národy setkávají poměrně pravidelně na takovýchto konferencí je běžné. Co ale není běžné je fakt, že se všichni tito lidé setkali na naší půdě a především že mnoho lidí z naší země mohlo tento mezinárodní rozměr vnímat na vlastní kůži.
• Přátelství – těch vzniklo poměrně hodně. Potkáváte-li nové lidi, může se vám docela dobře stát, že mezi nimi potkáte i nové přátele. Tentokrát bylo příležitostí hodně. Kromě toho jsem zjistil, jak už jsem starý. Neměl jsem totiž ani polovinu sil, co studenti, kteří upevňovali nová přátelství a rozšiřovali své obzory dlouho do rána. Alespoň někdo hájil naše barvy tak hrdinně.
• Duchovní sdílení – zdaleka ne všichni účastníci něco podobného zažili. Společné modlitby, nesmírně zajímavý a hluboký výklad Písma, jeho možné aplikace do každodenního života atd. Mnozí měli do té doby pouze hodně tradiční představu o Bohu nebo náboženství, mnozí dokonce v Boha ani přímo nevěřili. Ale myslím, že nikdo nebyl zklamán a ti, kdo Boha ještě hledají, měli množství příležitostí jak se o Něm více dovědět a vidět ho v životech druhých.
• Početní růst – velmi živě si pamatuji, když AKA vlastně neexistovala. Pár osamocených studentů, kteří mohli slyšet povzbuzení jako „i jeden křesťan může s Boží pomocí obrátit svět vzhůru nohama, nebo alespoň Českou republiku ...“. No, republika to pořád ještě není. Dokonce to ještě není ani celá armáda. Ale aniž bych tušil odkud, seděl jsem tiše v tmavém koutě a viděl desítky nových tváří, pro které slovo AKA zní jako něco docela přirozeného, zajímavého, co je tady a co je pro nás. Nezbylo mi, než chválit Boha za to, že nechal prakticky z ničeno vyrůst toto zvláštní společenství „bratrů ve zbrani“. Doufám, že některé z těchto nových tváří uvidím i na pravidelné konferenci ve Ždírci.