V samé blízkosti Vojenského výcvikového prostoru Doupov v prostorách Pastoračního a vzdělávacího centra plzeňského biskupství v Perninku se uskutečnilo o posledním zářijovém víkendu v pořadí devatenácté setkání vojáků a zaměstnanců armády, kterým je blízká křesťanská víra nebo hledají impulsy pro svou spirituální orientaci.

Promyšlený a pečlivě připravený program nabídl příležitost k společným prožitkům dospělým i dětem, ať už při posezení s přáteli, při bohoslužbě, modlitbě nebo při poznávání regionálních jedinečností a pozoruhodností.

Pěší poutí k základnímu kameni vojenského kostela na Doupově jsme vyjádřili podporu realizaci netradičního projektu, který vnímáme jako symbol smíření s obyvateli po válce odsunutými, kteří žili ve vesnicích na území dnešního VVP.

Jáchymov, kdysi královské město s právem ražby stříbrných mincí - prostřednictvím expozic Městského muzea v místě bývalé Královské mincovny se seznamujeme s přírodním bohatstvím Krušných hor a promlouvá k nám slavná minulost zdejšího regionu. Naopak expozice dokumentující poválečná léta v Jáchymově nám poukazuje na zlo, které tady dostalo svou konkrétní podobu v tvrdé perzekuci režimu nepohodlných lidí. Uvědomujeme si křehkost hranice mezi dobrem a zlem a vlastní zodpovědnost za dění kolem nás.

V zamyšlení nesoucím název „Spiritualita života v rodině“ přibližuje Mgr. Marek Hric, kaplan pro mládež oblasti Karlovarska, rodinu jako síť vztahů vnitřních i vnějších a jejich souvislost se vztahem k Bohu. Na základě zkušeností z pastorace v převážně ateistické oblasti reaguje na problém nepočetných společenství věřících jak vybalancovat aktivity ve prospěch farního společenství nebo sboru s činnostmi zajištujícími správné fungování vlastní rodiny. Zdůrazňuje prioritu vlastní rodiny.

Jako inspirující vnímáme sdělení víceprezidenta Mezinárodní organizace AMCF (Association of Military Christian Felloships), jejíž je i AKA součástí, Johna Mike Terryho, bývalého vojáka anglického námořnictva, účastníka bojů o Falklandské ostrovy. Seznamuje nás s aktivitami na podporu vojáků a předává zkušenost s formami spolupráce s křesťanskými společenstvími na úrovni armád jednotlivých států.

Na závěr setkání se zamýšlíme nad smysluplností naší činnosti, nad budoucností AKA, hledáme podněty a zvažujeme dělbu práce pro příští setkání.

Končíme modlitbou za náš svět zasažený na mnoha místech násilím, za ty, kteří nasazují své síly v boji se zlem a za ty, kteří ve válkách způsobených lidskou zlobou zahynuli.

Jarmila Hanáková

---

Chtěl bych tímto poděkovat týmu, který připravil další, v pořadí devatenácté setkání AKA. Vojáci křesťané, Krušné hory a VVP Doupov je kombinace, od které lze vždy očekávat něco nového.

Když bych si chtěl vzpomenout a do budoucna uchovat některé výjímečné momenty, možná by to byly tyto:

• Mike má potíže z letadlem, přílet se zpoždujě, ale na letišti máme borce s ledovým klidem a "permicí na parkování zdarma" - díky Tome :-)


• Vladan se snaží dostat včas na místo, kde máme strávit víkend - "Beton ještě nezaschnul a kříž bude zase stát, jako že se Vlček jmenuju". Předchozí kříž zmizel. Některé věci prostě mají smysl! Uplatnili jsme proto staré heslo "voják se stará, voják má" a ubytovali jsme se sami :-).


• Mike si připraví teoreticky ryze reformovanou přednášku. Většina v sále jsou římští katolíci ... všem se ale podobné zamyšlení líbí. Nezvratný důkaz, že za 19 let jsme si už stihli říct hodně a jen tak něco nás nevyvede z míry, církev necírkev.


• Mike se snaží demonstrovat, že kapacita lidského mozku nezná hranic. Po 5 minutách se zastaví, když si všimně prosebných signálů překladatele :-) Kapacita mozku je opravdu překvapivá :-)


• Vynášíme na kopec kříž a táhneme základní kámen (30-40kg). Vladam mi pro jistot říká až nahoře, že ho povezeme ještě dolů. Ví proč :-) Moji synové nesou kříž - nemůžu si nevzpomenout na Kristova slova "vezmi svůj kříž a následuj mne". Jsou z protestatantské církve, takže kříž z takové blízkosi tolik nepotkávají. Teď si to celkem užívají, i když je kříž o dost větší než oni.


• Do stejného kopce se daří dostat úplně všechny, všetně spících i nespících dětí či borců na vozíku. Bůh k tomu dopřává mimořádně krásné počasí i výhledy. Zasobovací čety dávají kopec "šturmem" podruhé, s proviantem na zádech.


• Mohli jsme přivítat i nové tváře. Navíc způsob, jakým se šířily informace o setkání AKA, přesahuje naše chápání. A třeba budeme mít i nového kaplana. Kdo ví ... :-)


• Večere páně či eucharistie je vždy klíčový bod. Všichni cítí, že bohoslužba jen tak není to pravé. Na druhou stranu existují (zatím) jisté omezení, kdy není možné, aby se nekatolík mohl účastnit příjímání. Proto vždy s velikou úctou a obdivem sleduji naše kaplany, jak řeší tento problém v praxi. Je to učení pro všechny. A zkušenost k nezaplacení. Tentokrát mé díky patří Mílovi Kloubkovi!


• Ekumena reálně moc nefunguje. To je fakt. Kromě armády :-) Ať už je to AKA, tedy laici, nebo kaplani, tedy profíci :-).

Je to jen pár střípků z obrovského množství, kdy každý má svůj vlastní seznam, své vlastní zážitky, které si odnáší do dalšího života. Tyto střípky nás pak dokáží překvapit - mohou ovlivňovat nás i naše okolí. Možná bychom se divili, komu jsme příkladem a kdo nás sleduje. Tak zkusme ukazovat to, že pracovat a být spolu je možné.

Kamil Golombek s rodinou