V pořadí osmá konference AKA proběhla na již téměř tradičním místě, tedy v "Evangelickém středisku" v Chotěboři. Pro milovníky datumů se tato akce odehrála 15.-17.9. 2006.

Tak jako vždy i tentokrát se organizátoři snažili vymyslet něco nového a udělat ze setkávání AKA něco mimořádného a lákavého. Kdo by se pídil po senzacích, namáhal by se zbytečně. Všechny konference totiž rostou převážně svou kvalitou, a to v oblastech, které se snažíme postihnout. Které to jsou? Samozřejmě možnost nových setkání a přátelství, vzdělávání, sportovní a kulturní vyžití a v neposlední řadě také duchovní povzbuzení, chceteli duchovní potrava (na tu pozemskou také nezapomínáme a jsme vždy spokojeni - dokonce i vždy hladoví teenageři :-).

V pátek po příjezdu a dobrém jídle jsme kromě seznamování shlédli předpremiéru epizody z pořadu EXIT 3.16, který byl ve vojenském stylu. A protože organizaci měli na svých bedrech již ostřílení veteráni, Juraj a Hanka Holubovi, byl veškerý organizační mumraj skvěle nachystaný, takže vše dopadlo skvěle.

Sobotní den by šel vyjádřit obligátní sérií "snídaně, přednáška, oběd, sport, přednáška, táborák". Tentokrát se nám do tohoto stereotypu vloudila nová a doposud mnohými nepoznaná věc. Po druhé přednášce proběhla první ze dvou bohoslužeb. Tentokrát sobotní mše s nedělní platností. Proč dvě bohoslužby, ptáte se? AKA je svou podstatou ekumenická a protože je to velmi živé společenství, je těžké o některých věcech jen mluvit a přitom je nedělat (jak občas některé ekumenické projekty končí). Některé otázky při vysluhování mší, večeří Páně či jiného označení toho, co máme dělat na památku našeho Pána, jsou dnes stále komplikované a pro trochu zasvěcené tedy značně bolestné. Některé věci prostě ještě nejsou možné, i když se vzájemně můžeme oslovovat jako bratři či sestry.

Tedy, abych udělal dlouhé kratším, v AKA jsme se rozhodli zavést bohoslužby dvě. Máme pro to silnou oporu v našich vojenských kaplanech, kteří jsou také z různých církví. Vždy bude jedna bohoslužba katolická a jedna evangelikální. Evangelikální říkám úmyslně, protože se jistě liší v různých detailech zastoupené církve, jako např. Československá Husitská, Evangelická, Církev Bratrská a další. Vysvětlení rozdílů nechám na povolanějších - vždy jsou však rozdíly vysvětleny přímo na setkání AKA jedním z kaplanů, aby snad nedošlo k omylu z neznalosti. Vítání jsou však na obou bohoslužbách všichni a tohoto privilegia většina z nás hojně využívá.

Druhou význačnou událostí 8. setkání bylo střídání stráží. Tedy té jedné, vojensko-duchovní, navíc pak hlavní. Ano, loučili jsme se s hlavním kaplanem pplk. Tomášem Holubem, který stál po boku AKA od jejího zrodu a vítali jsme nového hlavního kaplana, pplk. Jana Kozlera. Jen tak mimochodem pro ty, kdo ještě nezažili setkání AKA - je to skvělé místo, kde si můžete s kaplany zažít věci, které byste jistě dokázali jen výjimečně. Třeba si do nich můžete trochu zasmečovat při volejbale, trochu kopnout při fotbale, zlehka přitopit na bazéně nebo v rybníku, případně v klidu pojíst špekáček u táborového ohně :-).

Abych úplně nezapomněl na přednášky a naše přednášející. Letos jsme měnili přednášející na poslední chvíli, ale myslím, že na kvalitě to zase nic neubralo. Svět je prostě takový, že nemoci nechodí po horách, ale po lidech. 1. přednášku měl Angelo Scarano z katolické teologické fakulty v Praze. Celé téma se týkalo žalmů. Víte jaké typy žalmů máme? Jak je máte vykládat? A znáte také žalmy na "zlořečení"? Laik by se skoro lekl. Přesto se přednáška líbila, i když více asi "myslitelům", protože byla celkem hutná.

2. přednáška byla s úplně jiného soudku a podělil se o ni s námi kaplan Mgr. Miloslav Kloubek. Tématem bylo povídání a diskuse na téma "Nevěřící partner - jak svědčit, jak sloužit, jak zůstat ve víře". Nemohu říci, že se přednáška líbila všem. To neznamená že byla špatná - to v žádném případě. Ale byla dost silná. Po přednášce se ještě hodně dlouho diskutovalo a nebyl nikdo, kdo by zůstal vlažný. Buď jste byli 100 procent pro a nebo 100 procent proti. Nic moc mezi tím. Důvodů je více, mezi ty jasnější může patřit životní zkušenost, výchova, prostředí, znalosti. Každopádně AKA je velmi zvláštní "sloučenina", ve které je namíchané skoro vše. Nejsou zde žádné skleníkové efekty.

Ponaučení bylo zajímavé a uvidíme, jak se budou líbit příští konference. Na modlitebním a plánovacím setkání jsme se shodli, že nemá cenu totálně regulovat témata nebo dokonce jejich obsah. Nechce "servírovat" jídla bez chuti a zápachu. Na druhou stranu je vždy bychom chtěli šokovat a překvapit. Takže při plánování dalších konferencí se budeme snažit najít kompromis, aby přednášky měly stále šťávu, aby stále odrážely Boží slovo a také osobní zkušenosti přednášejícího. I Boží slovo nebývá vždy příjemné na poslech, ale stejně vždy slouží dobrému. Tímto heslem se budeme snažit řídit také.

Dost bylo povídání. Pokud vás něco z mých postřehů zaujalo, přijeďte se podívat na další setkání. Jsou vítání všichni, vojáci i nevojáci, staří i mladí, a nezapomínáme také na rodiny s malými i velmi malými dětmi - setkání si pochvalují všichni.

Kamil Golombek